18 věcí, které jsem se naučila za 18 let

Pomalu, ale jistě se blíží mé 19té narozeniny a já jsem se tak zamýšlela nad svým životem. Vždy jsem se těšila, až mi bude 18 let, ale upřímně to je kromě bezstarostného párty života a řidičáku, pořád stejné. No, sice už je to větší zodpovědnost a rozmýšlení nad některými věcmi, ale žádná hrůza. Spíše si to užívám a vnímám, jak rychle to uteklo. A bude hůř.Někdy si i říkám, že bych chtěla být ta malá, bezstarostná holčička, co si jenom hraje. Ale bohužel budeme jenom stárnout. Tím však nechci říct, že jsem stará. No, na některé věci možná trošku, ale život mám celý před sebou. A těším se, co mi nadělí!

Napadlo mě sepsat těchto 18 věcí, protože i když jsem skoro na začátku života, tak si myslím, že už nějaké ty zkušenosti mám a hodně věcí už vím a znám a něčím jsem si prošla. S každým rokem, měsícem či dnem získáváme nové zkušenosti, uvědomujeme si, co je a co není správné. Zkrátka se pořád učíme. A to je na životě skvělé. Žádný učenec z nebe nespadl a čím víckrát spadneme, tím víckrát se zvedneme a jdeme dál. O tom život je a důležité je se VŽDY zvednout! :)

1. Srovnávat se s ostatními lidmi nikam nevede.

Každý je jiný, každý má unikátní vlastnosti a vzhled a není přece " cool " být stejný jako někdo jiný. Vyvolá to v lidech akorát zlost a závist. Taky jsem se dřív snažila být jako někdo jiný, ale akorát jsem přehlížela svoje benefity. Ale to byla chyba. Nikdy nebudete stejní, tak proč se tím zbytečně zaobírat. Pokora je super věc, zkuste to taky.:)

2. Nesnažte se přátele získat věcmi, ale činy.

To jsem jako malá často dělávala na táborech, když jsem chtěla, aby se semnou bavili starší kamarádi. Bylo mi asi 8 let a vždy, když mi přišel balík se sladkostmi,, tak jsem šupajdila rychle za nimi. Možná to byl i strach z nich, že by mi něco udělali nebo se mi posmívali. Zkrátka patřit do party starších byl sen snad každého. Zpětně, když na to vzpomínám, tak to bylo zbytečné, ještě, když se semnou ti lidé bavili pouze, když mi přišly sladkosti a upřímně...ani za to nestáli. Ale byla jsem malá. Měla jsem si raději naprat břicho na svojí chatce a svýma sladkostmi.

Dneska už to vidím jinak a i když jsem vždycky nebyla příkladná kamarádka a udělala jsem spoustu chyb, tak čím dál víc si vážím kamarádství a vidím v něm úplně jiný smysl než dříve.

3. Nic netrvá věčně.

U spousty kamarádství jsem si myslela, že vydrží navždy a ono ne. Jeden moment a bylo fuč. Věci končí, aby mohly začít nové. Tak to prostě chodí. A pokud si pár takových situací zažijete, tak už vás to potom tolik nepřekvapí.

Tancovala jsem 13 let a tento rok končím. Cvak a konec. Takové věci, které máte přirostlé k srdci vás hodně zabolí, ale někdy to skončit muselo. Čeká mě maturita a všechno se stíhat nedá. Neříkám, že už nikdy tancovat nebudu, ráda bych se vrátila, když to půjde, ale pro teď je konec.

Vztahy taky končí, což bývá asi nejtěžší, ale čas všechno překoná. Někdy to trvá dýl, někdy míň.

4. Den strávený odpočinkem doma je dobře strávený.

Není to promrhaný čas, jak to někdo může brát. Je to čas pro sebe, kterého budeme mít čím dál méně. Tak si ho jednou za čas dopřejte. :)

5. Milovat.

6. Je zbytečné snažit se změnit něco, co změnit nejde.

To byl vždy můj největší problém. Snažila jsem se měnit lidi, sebe, věci, situace, ale každý máme vepsaný nějaký osud a je jen na nás, jak ho využijeme. Hodně mi k zamyšlení pomohla i kniha: Zázračný úklid v hlavě: Kouzlo nehrocení. DOPORUČUJU! Uvědomila jsem si, že hrotím tolik nepodstatných věci a vyvolává mi to akorát negativní náladu. Některé věci jsou prostě dané a člověk jako jedinec s tím nic nezmůže. Např. když prší, tak se zbytečně nestresujte, že si nemůžete vzít ty krásné šaty a jít ven, ale zalezte si doma pod deku s kakaem a pusťte si film nebo udělejte práci na počítači, kterou byste jinak odkládali. Budou jiné hezké dny!

7. Špatné chvíle vždy přejdou.

Vždy!

8. Občas je lepší držet jazyk za zuby.

Já jsem strašně "ukecaná" holka. Ale strašně. Občas to lidi hodně štvalo/štve. Dost. Je občas těžké semnou vydržet a cítím se hodně špatně, když nemůžu dlouho mluvit. Nikdy nebuďte ve vztahu s někým, kdo moc nemluví, pokud máte povahu jako já. To je jen malá rada ode mě. Měla jsem s tím občas i problémy, protože není dobré všechno všem říct, protože i sebevětší kamarád to může použít proti vám.

Vždy je dobré si nechat něco pro sebe. A já říkala i věci, co jsem neměla a postupem času mi to začalo docházet. Vlastně největší zlom nastal asi na střední škole. Tam už jste v takovém kolektivu, kde ostatní nezajímá vaše "vychloubání" a podobně, jako tomu bylo na základce. A tolikrát jsem prořekla něco, co jsem neměla. No, stydím se!

9. Když nemáte z něčeho dobrý pocit, tak se do toho nenuťte a nedělejte to.

Občas je to těžké, ale pokud víte, že toho budete litovat, tak to fakt nedělejte!

10. Nebojte se říct svůj názor.

Já jsem v tomhle docela...jak bych to řekla...zásadová?! Asi. Zkrátka ráda říkám, co si myslím a jsem ráda, když mám pravdu. Ale to rozhodně není vždy. Dřív jsem se třeba bála, protože jsem věděla, že se to někomu nemusí líbit nebo že to někoho naštve, ublíží. A jsou chvíle, kdy se pořád bojím. A ono to ani nejde úplně pokaždé ho říct. Ale když máte tu šanci, tak to udělejte a stůjte si za ním. Je super mít na něco jiné názory než ostatní. Každý to vidí z jiné perspektivy.

Nejhorší je, když máte prostor říct svůj názor. vy ho neřeknete a později si stěžujete, že se vám to nelíbí. (vlastní zkušenost - plánování maturitního plesu).

11. Každému člověku se nezavděčíte.

Jsou a vždy budou lidé, kteří vás nebudou mít rádi. Tohle je dost těžké, ale snažím se s tím bojovat. Jsem člověk, co se snaží zavděčit každému a potom to nejvíc trápí mě. Občas musíme něco vypustit a myslet i na sebe. Protože i přesto, že uděláte pro lidi první poslední, tak se vždy najde někdo, komu se to nebude líbit a bude rýpat. Tak to prostě je. Můžete být sebemilejší a sebesnaživí.

12. I když mají lidé řeči na to, co děláte, nikdy to nevzdávejte!

Nikdy! Protože vy to můžete dotáhnout mnohem dál, než lidé, kteří nic nedělají, nemají sny nebo cíle a jenom "rejou" do ostatních.

13. Z očí vyčtete všechno.

14. Nebojte se vystoupit ze své komfortní bubliny.

Život začne být nuda, když nezkusíte něco nového. Může to být cestování sám, skok padákem, z mostu, nějaká atrakce v zábavním parku, potápění, jízda na kolečkových bruslích (pokud jste taky totální padavky na bruslích jako já), jízda na kole, projížďka na čtyřkolce, skútru (třeba i vodním), motorce. let na padáku, skok ze skály, rybaření, plavání s delfíny, let letadlem, výšlap na horu (pěšky, ne komfortně lanovkou...), spaní ve stanu, pod širákem, v lese. Zkrátka je tolik věcí, kdy můžete zkusit něco, čeho se bojíte nebo co pro vás není úplně pohodlné. Taky jsem se vždy přemlouvala něco zkusit, ale potom jsem toho nikdy nelitovala a zkusila bych to znovu.

15. Každý den je nová šance.

Víte, že se říká: "Ráno moudřejší večera." Je to pravda, protože se vždy ráno vzbudíte a vidíte věci úplně jinak než večer, S čistou hlavou.

Proto mám tohle motto i na zamykací tapetě telefonu. Je pro mě důležité a řídím se ním.

16. Občas je dobré být sám.

Není na tom nic špatného. Utřídíte si myšlenky, vyčistíte hlavu (třeba během v přírodě) a zase vás to nakopne do komunikace s lidmi, kamarády, kteří vás vyslechnou a pomůžou vám, když je potřeba. Občas to potřebuje každý. Někde se zavřít a být sám. Na 10 minut, hodinu, den. Je to v pořádku.

17. Mít rád sám sebe je ZÁKLAD.

Dlouho jsem se neměla fakt ráda. Dlouhou dobu jsem trpěla na akné, 2 a půl roku jsem nosila rovnátka a můj křivý, velký nos... Prostě jsem nebyla spokojená a často jsem i doma brečívala, ale tohle všechno je už zamnou a já jsem spokojená. Nemůžu říct, že jsem naprosto spokojená, ale znám se, vím, jaká jsem a jak vypadám a mám se ráda. Ano, mám nějaké nedokonalosti a věci, na kterých můžu zapracovat a taky, že zapracuju. Každý má něco, co by na sobě změnil, vylepšil a možná i komplexy, ale pokud nemáte třeba kvůli vzhledu zdravotní potíže, tak je to zbytečné tolik řešit.

No a co, že mám velký, křivý nos? Ať se na něj každý podívá, prostě mám a už ho mám i ráda. Nešla bych kvůli tomu ani nikdy na plastiku, protože potom už bych to nebyla já. Někomu to může připadat krásné, dokonalé, někomu děsné. Každý máme něco, ale pokud se s tím naučíte žít a brát to jako něco, čím jste jiní, tak budete mít spokojený život. A zbude vám čas na to řešit důležitější a podstatnější věci.

Mohla bych k tomu přirovnat i problém malá prsa x velká prsa. Je to na stejném principu. Každý chce, co nemá, ale trápit se tím, je k ničemu.

18. Rodina vás vždy podrží.

Tolikrát se mi to osvědčilo. Vždy za vámi budou stát, pomůžou vám, poradí vám, vyslechnou vás. Tak si toho važte, někdo rodiče nemá a tolik by si přál je mít. Začala jsem jim i častěji říkat, že je mám ráda, protože chci, aby to věděli, že jsem jim vděčná za to, co všechno mi umožňují a jak se o mě starají. A ne jenom rodiče, ale i zbytek rodiny.

A když už se blíží ty devatenáctiny (za 2 měsíce), tak tu mám jeden bod navíc. Docela důležitej!

* 19. Bankovní konto není bezedné.

Vážně není! Poslední dobou to pociťuji čím dál víc, ještě, když si sama už 3 roky vydělávám a ty peníze nějak extra rychle mizí. Už jen odpočítávám ty dny do výplaty, kdy přijde spása. A čím to asi je, Vendy? Měli by mi zakázat chodit do obchodů a drogérií. Nebo to semnou vážně nedopadne dobře.

Pořád žádné rady ohledně shopaholictví? Vážně nikdo? :(