PLÁNOVÁNÍ - time management

Já jsem typ člověka, který má rád vše dopředu naplánované. Spontánní věci a akce jsou super, ale pro mě cholerika/sangvinika (pořád nevím, co jsem víc) to je občas stres a chaos. A většinou musím mít vše podle sebe. Pokud mi na tom záleží, tak jsem na to hrozný pes. Pokud je to míň důležité, tak se smířím s tím, že to není všechno podle mě. Nevím, jestli je to dobré nebo špatné. To ať si každý určí sám. Každý je nějaký. A já miluju věci organizovat a mít v nich jasno. Možná proto chci být v budoucnu organizátorka různých akcí a mít to jako hobby a zároveň práci.

Každý kdo mě zná, ví, že mám většinou na všechno nějaký plán, když někam jedeme a podobně. No, hodně lidí si ze mě dělá i srandu kvůli téhle mojí přehnané aktivitě. Hlavně rodina. Že mám věci někdy až moc načasované na minuty a tak no. Ale já si prostě vždy řeknu, že když to neudělám já, tak KDO?

Jako takhle. Ne, že bych měla zmapovanou každou sekundu mého dne. To bych byla úplný blázen. Třeba přes prázdninové dny, kdy jsem doma, tak si nic neplánuju, vytvářím si pouze takové nepsané plány v hlavě a sumíruju si tam vše, co chci ten den stihnout a v jakém pořadí to udělám. Nojo, tak možná trošku blázen jsem. Ale jen trošku. Možná proto neumím úplně vypustit a vyčistit si hlavu, protože mi tam pořád jedou ty plány. Ale párkrát do roka se mi to povede. Myslím. Jsem zkrátka ráda manažerka svého času.

Neříkám, že by každý člověk měl být přehnaně zorganizovaný život (jako občas já), ale aspoň trošku by to měl mít každý srovnané. Plánování má totiž určité výhody. A samozřejmě i nevýhody. Jako všechno na světě.

Tady už se lidé rozdělují na dva "tábory". Ti, co nepoužívají diář, nepotřebují si nic psát, neplánují. Pamatují si (zapíší si) jen ty moc důležité věci a zbytek žijí ze dne na den, spontánně. Co příjde, příjde. Druhý tábor lidí jsou ti, kteří si každý den píší do diáře, co mají udělat, co je čeká, vytvářejí si TO DO listy a jedou podle toho.

A potom tu máme takovou specifickou skupinku lidí (cca 15-25 %), kteří jsou něco mezi. Nic si nepíší (nebo jen málo), vše si pamatují, ale pokud se něco změní, svět se jim nezboří.

Občas si říkám: "Proč jsou někteří lidi tak neschopní, nedokážou nic zařídit, je jim to jedno?!" To mě vždy přivádí do varu. Ale ne, Vendy, oni jsou prostě jen flegmatici, nemůžou za to, jsou prostě takoví a nezměníš je. To mi vždy letí v hlavě. Ale plánovaní je i pro lidi, kteří to v sobě nemají. Nic na tom není.

Plánování je příjemné. Vyvolává to radost. Vím, že tohle půlka lidí odsoudí, půlka se v tom najde. To je v pořádku. Mít svůj názor na určité věci je správné. Teď si spousta lidí řekne: "Hm, a co já si mám jako plánovat? Nic zajímavýho v životě nedělám. Nikam nejezdím."

A to je právě ono. I běžný den se dá naplánovat. :)

Výhody a nevýhody

PLUSY

+ máte naplánovaný čas

+ stihnete za den více věcí

+ na konci dne ze sebe máte dobrý pocit

+ víte, co můžete čekat a co ne

+ trénujete paměť, myšlení a mozkové závity

+ TĚŠÍTE SE

MÍNUSY

- když se vám něco zruší, naruší vám to plán, jste smutní, zklamaní, bez nálady (to se vám bez plánovaní nestane)

- máte plnou hlavu věcí a nedokážete často vypnout

TIPY

1. DIÁŘ - mobilní nebo papírový

V dnešní době většina lidí používá kalendář v mobilu, pokud vůbec. Já jsem zastánce toho papírového, protože to musím mít černé (nebo barevné) na bílém. Možná to je i tím, že si to ráda různě barevně odlišuju, dokresluju, přidávám nálepky. Prostě detailista, no.

Existuje taky spousta aplikací na kalendáře, plánovače a diáře. Ten mobilní mi nepříjde vůbec špatný. Je skvělý pro lidi, co potřebují mít svůj čas "po ruce" a nejsou tak infantilní na barvičky jak já.

Já pomocí diáře žiju už asi 5 let. Vyzkoušela jsem různé druhy - den na stránku, týden na dvojstránku a nejvíce mi vyhovuje, když vidím celý týden na jedné dvojstraně, protože mám celkový přehled. Jediný formát, který mi vyhovuje je A5. Poslední roky už si nekupuju jiný než od blogerek A Cup of Style. Dělají ty diáře skvěle a rok od roku jsou lepší a lepší.

Odkaz zde:http://shop.acupofstyle.com/papirnictvi/a-cup-of-style-motivacni-diar-2019/, http://shop.acupofstyle.com/papirnictvi/a-cup-of-style-diar-2019/

Nejvíce v diáři využívám měsíční plánovač, kam si píšu vše důležité na celý měsíc a mám o tom přehled a pak také habit tracker, kam si zaznačuju hlavně fitko a cvičení doma nebo běh.

Do diáře si zapisuju školu, fitko, práci, tréninky, akce, výlety, oslavy a potom ty běžné věci jako třeba lékaře apod. Každá věc má určenou barvu a místo zapisování. Pokud to mám nabité a už nezbývá místo kam psát nebo je to moc důležité, tak do diáře lepím i lepíky. Miluju tu organizovanost. Aaaaach.

2. STOLNÍ PLÁNOVAČ

Stolní plánovač se u nás uchytil tím způsobem, že visí každý měsíc na lednici a já tam mamce píšu všechen svůj čas, kdy jsem v práci nebo někde pryč, aby věděla. Opět používám ten od A Cup of Style, ale tentokrát ho stahuju zdarma na jejich stránkách.

Odkaz:http://shop.acupofstyle.com/ke-stazeni/

Je to úplně ten samý, který je v jejich diáři, akorát větší. Je to podle mě nejlepší typ plánovače - na celý měsíc, přehledný, dost místa. Většinou ho mám na stole nebo pověšený u počítače. Další varianty můžete stáhnout kdekoliv na internetu. Hodně jsem ho využila i na rozplánování učení na maturitu.

3. TO DO listy

TO DO listy píšu snad každý den. Existují různé už předpřipravené buď samostatně nebo v diáři jako mám já. Já si ale většinou tvořím i svoje. Prostě udělám chlíveček, vedle toho napíšu ten úkol a až je hotový, tak do chlívečku udělám fajku. Easy. Většinou mi hlavou běží spoustu věcí, takže si to vždy vše napíšu, ať na nic nezapomenu. Dají se využít také jako nákupní seznam, balící seznam na dovolenou nebo seznam míst, kam byste se chtěli jednou podívat.

Různé TO DO listy se dají stáhnout např. z Pinterestu nebo si můžete koupit. Zase dávám tip na ty od A Cup of Style (nojo, mají to prostě skvělý) - odkaz: http://shop.acupofstyle.com/papirnictvi/to-do-list/, http://shop.acupofstyle.com/papirnictvi/a-cup-of-style-to-do-list/

(zdroj: http://shop.acupofstyle.com/papirnictvi/)

4. KALENDÁŘ - stolní, nástěnný

Obyčejný kalendář se dá také využít, ten je však pouze pro pár nejdůležitějších věcí (moc se tam toho nevleze) a používají ho třeba babičky (co já vím).

5. DENÍK

Deník už slouží spíš až k té aktivitě, která následuje po vyplnění nebo proběhnutí těch plánů - a to je shrnutí, sepsání si zážitků. Podle mě to v dnešní době nedělá už skoro nikdo. Já dostala před asi 5ti lety od sestry takovou velkou prázdnou knihu, ze které si můžete vytvořit cokoliv. Já si z ní udělala knihu mého života a začala si tam po měsících zapisovat zážitky a události. Noo, musím se přiznat. Už jsem ji tak přes rok neotevřela. A mrzí mě to. Ale není na to čas. Nojo, jen výmluvy, já vím, ale nechce se mi dohledávat, co jsem vše za ten čas dělala a dolepovat všechny fotky. A přeskočit taky nechci. Proto píšu blog.

Dříve deníky frčely, no.

Nojo, jsem blázen, ale bláznům patří svět, ne? Aspoň jsem organizovaný blázen. Hihi.